Stěhujeme se na vesnici

Před zhruba rokem a půl jsme se poprvé centralizovali a přesunuli do kanceláří. V těch se nám ale už nelíbilo (hlavně kvůli dost hloupě vyřešenému vytápění) a tak jsme se rozhodli během podzimu najít jiné. Hledání samozřejmě dopadlo jako vždycky a nikdo si z něj neberte příklad - vzali jsme hned první, které jsme viděli.

Původní kanceláře byly v Michli (na Michli? V Michlích?) a nové jsou v Modřanech. Správně, Modřany jsou stále Praha a ne vesnice. Ale byli jste tam někdy? Některým místům tam opravdu chybí už jen paňmáma a slepičky před domem. Na druhou stranu je ale dopravní dostupnost pořád snesitelná a při podobné ceně máme dvojnásobný prostor, terasu a vlastní parkoviště pro asi šest aut. To vše navíc v tiché lokalitě - sousedíme s hřbitovem a parkem.

Původní kanceláře byly klasicky v přízemí činžovního domě s náročným parkováním a poměrně rušným provozem. Nové jsou v menším domku, ve kterém máme pro sebe celé přízemí.

Uvnitř jsou tři menší samostatné místnosti a dvě velké (z toho jedna průchozí do všech směrů). Tak dlouho jsem si vybíral svoji kancelář, až jsem zůstal v té průchozí. Vypadám tam jako recepční, protože hned jak k nám vejdete, tak u dveří mám já stůl. Kolegové navrhovali, že mi na stůl dají skleněnou misku s bonbóny pro návštěvy. Drzouni! Kancelář mám sice průchozí, ale zase s parádním výhledem na terasu. Původní kanceláře měly přes metr tlusté zdi a malá okna, takže je to dost příjemná změna. Má to ale i negativa - dneska jsem zabil 20 minut pracovní doby koukáním na zahradu, kde se prala koťata. Už se ale těším na léto, protože to si uklohním Cuba Libre, vyvalím se na terasu a nikdo o tom ani nebude vědět, protože ostatní mají okna na druhou stranu zahrady :)

Jak se stěhuje IT firma?

Rozhodně ne systematicky. Smlouva byla podepsaná tři týdny, všechno zařízené a my pořád seděli v původních kancelářích. Až minulý týden odpoledne jsme se bez většího plánování najednou zvedli, že se přesuneme. Ono to nebylo zase tak složité. Během 15ti minut jsme složili Ikea stoly, naložili spolu s monitory do aut, přejeli, vyložili, zašroubovali nohy, hotovo. V 16.30 jsme stěhování vymysleli a v 17.30 byly notebooky zapojené v nových.

Zařizujeme

Nové kanceláře ale nejsou nijak zařízené. Kromě stolů tam není vůbec nic - v některých místnostech ani světla. Naštěstí jsme kluci šikovní a poradili jsme si. Na následujícím obrázku uvidíte vyrobení světla v jedné z kanceláří. Světlo je původně z (budoucí) zasedačky, je zkrácené pomocí síťového kabelu a ke stropu je uchyceno pomocí kusu ramínka. Ještě že máme ve firmě dva vystudované elektrotechniky.

Snad nevyhoříme.

Teď nás čeká postupné zařizování a začneme zasedačkou. Máme teď krásnou velkou místnost s parádním výhledem na zahradu, kam by se pohodlně usadilo asi 15 lidí. Museli by ale sedět na hnusném koberci. Nejdřív musíme vybrat nový (především se shodnout na barvě) a vlastnoručně ho položit. Na tom přeci nemůže být nic složitého a zvládneme to sami (a na tuhle větu si určitě vzpomeneme). Pak taky sehnat nějaký šikovný dlouhý stůl a nenechat v něm jmění.

Papírování

Za rok a půl jsem nebyl schopen do původních kanceláří přesunout sídlo. Popravdě se mi do toho ani moc nechtělo. Adresa totiž byla "Na kolejním statku" a to jsem na fakturách mít nechtěl (a přitom tam nebyly ani koleje, ani statek). Nová adresa je Na Havránce a to už tak blbě nevypadá. Ale toho papírování se docela bojím. Nemám tušení, jak to probíhá a když z googlu vypadlo něco o změně zakladatelské listiny, tak jsem zvážil, jestli to vůbec chci vědět. Kromě toho ještě bude nutné nahlásit změnu všem možným i nemožným úřadům a určitě se to nepovede napoprvé. Nemáte s tím náhodou zkušenosti?

Ale bude to pěkňoučké!

Čeká nás spousta byrokracie a objevování neznámého. Například zjišťování, kam se starým kobercem. Ale konečně budeme mít skutečnou základnu, která nám chvíli vydrží. Těším se hlavně na tu velkou zasedačku - po Novém roce bychom v ní chtěli dělat školení a šířit osvětu i z očí do očí.

Ale jsem na nás zvědavý, jak nám to zařizování půjde. V původních kancelářích jsme nebyli schopní za rok a půl ani vyrobit pořádnou cedulku na zvonek.