Když má zákazník vlastní hlavu

Následující článek je psán v afektu. Může obsahovat zmatené větné konstrukce či pravopisné chyby.

Moc věcí mě nevyvede z míry, ale co mě dokáže opravdu naštvat, jsou klienti, kteří si nenechají poradit. Opravdu rád mám e-shopy, které mi věří a když jim něco doporučím, tak se tím řídí (případně k tomu doplní svoje - ideání). Ale vážně rostu z těch, kteří prohlásí, že se jim něco líbí takhle, takže to tak chtějí mít. Ale copak je důležité, jak se jim to líbí? Oni nejsou zákazníci. A to bohužel stále spousta lidí nechápe. Jsou určité zvyklosti, které se musí dodržet. Musí se hlídat přehlednost, použitelnost a milion dalších věcí. Tomu klient samozřejmě nikdy nemůže rozumět, ale nikdo to po něm ani nechce. Stačilo by, kdyby si nechal poradit. Eshopista má rozumět svému produktu, případně prodeji na internetu.

Typickým příkladem jsou pak klienti, kteří mají vlastního “seo specialistu”. U nich nevím, jestli mám být naštvaný, nebo je spíš politovat. Je to už skoro pravidlem, že se na každý nový e-shop přilepí samozvaný seoexpert, naúčtuje si nehoráznou sumu a radí věci, nad kterými zůstává rozum stát. Samozřejmě mě to mrzí o to víc, pokud klient smlouval o snížení ceny za eshop z 1490 na 1390, ale už mu nebylo líto vyhodit 10 000 Kč měsíčně za prapodivnou seo magii.

Nejhorší je, že já vidím, že takový eshop půjde pomalu ke dnu (resp nebude stoupat) a to pro Simplii taky není dobře, protože potřebuje dlouhodobé klienty, takže se eshopům musí dařit.

Skoro už i zvažuji, že si interně eshopy rozdělím na “nadějné” a “ztracené případy”. Veškerá věnovaná energie v přesvědčování ztracených případů je totiž většinou úplně zbytečná.

Ale komu není rady, tomu není pomoci. Máte podobné zkušenosti s tvrdohlavými klienty?