Zákon vám sebral (nejen) 42 let života

Znáte ten moment, kdy vám pokladní namarkuje všechno zboží, zasekne se a vteřinu nebo dvě na sebe zíráte, než konečně vyjede účtenka? Je to poměrně nové - nedávno to tak bylo jen v restauracích, ale teď už to týden můžete zažívat v každém obchodě. Kolik času se takhle asi prostojí celkem?

Po zavedení EET nesmí prodejce vytisknout účtenku, dokud ji neodešle na server Finační správy. Tím se vystavení účtenky zdrží o 0.3s až 2s. Nezní to jako moc, ale denně se vydá účtenek spousta a už se to nasčítá.

Podle Hlidače EET je odezva EET serverů 0.3 sekundy. Pokud EET řešíte z pomalého tabletu na pomalém připojení v Dolní Lhotě, bude to určitě více. Na některé účtenky ale zákazník zase čekat nemusí, protože se vystaví na pozadí (třeba v eshopu). Buďme optimisti a počítejme, že EET zdrželo tisk účtenky jen o 0.3s

Ztracený čas

Podle oficiálního webu eTržby.cz bylo za první týden druhé fáze průměrně denně vydáno 12 000 000 účtenek. To znamená, že každý den se čekání na účtenku zdrželo o 3 600 000 sekund, to je 1000 hodin a to je ~42 dní. Za celý rok tak strávíme čekáním na EET 42 let.

Pokud bychom tento čas místo věnovali například práci za kasou v supermarketu, vydělali bychom za rok při mzdě 60Kč/hod celkem 22 075 200 Kč. Jasně, násobím tady jablka hruškami - ale když to může dělat ministerstvo...

Šípková růženka

Kolik lidí asi v jeden okamžik stojí a čeká na účtenku? Ve špičce v 16 hodin se vystaví 1 200 000 účtenek - to je 333 účtenek za sekundu. V jeden okamžik se tak vystavuje 111 účtenek a to znamená, že mezi 16.00 a 16.59 v ČR najdete v každém okamžiku 222 lidí (zákazník+pokladní), kteří se na sebe koukají a čekají na účtenku.

Z naše státu se tak stalo takové miniaturní začarované království, kde lidi krátce usínají během celého dne.

Spotřeba papíru

Tiše přejdeme fakt, že se najednou musí tisknout účtenky i tam, kde se do teď netiskly. Místo toho budeme počítat, že se vždycky všude tiskly kilometry účtenek a jen spočítáme, o kolik je EET natáhlo. Nově totiž musí být na konci účtenky zhruba 5 centimetrů textu.

Při 12 000 000 účtenkách natáhnutých o 5 cm to znamená 219 000 kilometrů(!) účtenek ročně. Zdůrazňuji, že jsme jen natáhli účtenky o 5 cm a nepočítáme zbytečný tisk účtenek, které se rovnou vyhodí.

Z jednoho stromu se vyrobí (velmi) přibližně 240 kilometrů účtenek. Ročně tak potřebujeme 912 vzrostlých stromů na vytisknutí údajů elektronické evidence tržeb.

Těchto 912 stromů v našem podnebí znamená přibližně dva hektary lesa. Pro představu jsem vám namaloval, jak velká plocha by se pro těch 5cm účtenky musela ročně vykácet v pražských Olšanech.

Zanedbatelná čísla v nezanedbatelném množství

Proč o tom píšu? Občas se pracuje s čísly, která vypadají zanedbatelně. Jenže pokud se týkají milionů případů, tak už tak zanedbatelná nejsou. Drobná změna pak může mít obrovské důsledky.

Jeden příklad za všechny. Podívejte se na jakoukoliv účtenku a uvidíte, že BKP kód se zalomil na dva řádky. Kdyby ale místo šestnáctkové soustavy používal celou abecedu, tak by se už na účtenku vešel bez zalomení. Byl by to pořád stejný kód, jen jinak zakódovaný, ale najednou by ušetřil centimetr účtenky a to znamená ušetřit stovky stromů ročně.

Disclaimer: čísla tu střílím dost od boku. Prostudoval jsem si sice lesnické normy, ale nepodařilo se mi najít, kolik přesně stromů se před 20ti lety vysazovalo na hektar. Stejně tak se obtížně počítá, kolik účtenek je z jednoho stromu. Řády by ale měly víceméně odpovídat realitě.