Konečné řešení povodní

Napadl mě způsob jak vyřešit církevní restituce a povodně jedním krokem. Stát by měl restituce církevního majetku zavázat podmínkou, že budou v plné výši použity na protipovodňová opatření. Stejně jako loterie musí odvádět část zisků na sport, tak církve by dotovaly vodní stavby. Dává to přeci smysl - vždyť je i pojišťovny označují jako zásah vyšší moci.

Církve by se na to samozřejmě moc netvářily, ale to je jen o správné formulaci. Stačilo by to nastínit tak, že to vlastně dělají dobrovolně a jací by to byli křesťané, kdyby odmítli pomoci lidem v nouzi.

Win-win-win

Je to výhra pro všechny. Církve by dostaly kompenzace za odebraný majetek (více méně). Stát by ušetřil miliardy, který by musel dávat na nová protipovodňová opatření. A občanovi by neteklo do baráku.

Drobný problém je, že takový krok by byl vlastně znárodněním. A ironií je, že přesně tak byl majetek odebrán prapůvodně. Ale budeme dělat, že to nevidíme a ona si to v restitucích vyřeší další generace.

Provedení

Pokud by se církev nebránila, tak to dává úžasné možnosti. Vždycky se jim přeci líbily monumentální tematické stavby. Mohli by si na Berounce postavit přehradu sv. Františka. Samozřejmě s řádně nazdobenou hrází (nahoře kostel, spodek hráze s domalovanými plameny pekelnými). A co teprve ten marketing při povodních: "boží dílo vás ochránilo!"

Církev by ale nemusela zůstat jen u stylových hrází. Rovnou by navázali další služby jako třeba vodní elektrárny. A nebo vodní sporty! Se správným marketingem by celá republika chodila na vodní lyžování ke svátému Augustýnovi. Znáte snad lepší způsob, jak propagovat církev u mladší generace?

Podle mě je to jasná volba. Tomio by se toho určitě chytl hned. Vždyť je to PR bomba!